Povinný audit účetní závěrky: kdy se týká malé s.r.o.

Povinný audit účetní závěrky se malé s.r.o. obvykle netýká. Společnost s ručením omezeným musí mít závěrku ověřenou auditorem teprve tehdy, když k rozvahovému dni účetního období, za které se audit provádí, i k rozvahovému dni bezprostředně předcházejícího období překročí alespoň dvě ze tří kritérií stanovených v § 20 zákona o účetnictví: hodnotu aktiv celkem, roční úplatu (obrat) a průměrný počet zaměstnanců. Pro rostoucí firmu je proto důležité sledovat čísla průběžně, ne až při uzávěrce.

Kritéria povinného auditu podle zákona o účetnictví

U s.r.o. se posuzují tři veličiny. Hranice dlouhodobě stanovené zákonem ukazuje tabulka; limity se mohou novelami měnit, proto si před rozhodnutím vždy ověřte aktuální znění.

Akciová společnost má audit povinný už při překročení jednoho kritéria. U s.r.o. musí být splněna dvě ze tří, a to ve dvou po sobě jdoucích obdobích. Firma s obratem 90 milionů a 20 zaměstnanci, jejíž aktiva nepřesahují 40 milionů, tak audit mít nemusí.

Pokud účetní období netrvá celých dvanáct měsíců (například první rok po založení), obrat se pro posouzení přepočítává poměrně. Na to se při prvním roce firmy často zapomíná.

Příklad z praxe

Velkoobchod založený jako s.r.o. měl v roce 2024 aktiva 45 mil. Kč, obrat 85 mil. Kč a 30 zaměstnanců. Překročil tedy dvě kritéria. Pokud stejný stav nastane i k rozvahovému dni roku 2025, bude muset nechat ověřit závěrku za rok 2025. Pokud ale v roce 2025 aktiva klesnou pod hranici, povinnost nevznikne – posuzují se vždy dvě období zároveň.

Kategorie účetní jednotky není totéž co povinnost auditu

Často se plete kategorie účetní jednotky (mikro, malá, střední, velká) s povinností auditu. Kategorie určuje, v jakém rozsahu sestavujete účetní závěrku – například zda smíte použít zkrácenou rozvahu a výkaz zisku a ztráty nebo zda musíte sestavit přehled o peněžních tocích. Povinnost auditu se posuzuje podle samostatných kritérií v § 20 zákona o účetnictví.

V praxi to znamená, že:

• mikro účetní jednotka audit povinný nemá, pokud nejde o zvláštní případ,
• malá účetní jednotka může, ale nemusí mít audit – rozhoduje překročení kritérií dvě ze tří,
• střední a velké účetní jednotky mají audit téměř vždy, protože jejich hranice leží výš než hranice pro audit.

Kategorii i povinnost auditu proto doporučuji vyhodnocovat zvlášť a každý rok znovu. Firma se může mezi kategoriemi posunout oběma směry a povinnost auditu se změní až s odstupem dvou období.

Další situace, kdy audit potřebujete

Kritéria velikosti nejsou jediný důvod, proč se auditor objeví. Ověření může vyžadovat i:

• přeměna společnosti (fúze, rozdělení, změna právní formy) – závěrky zúčastněných firem se zpravidla ověřují,
• zvláštní předpisy – některé subjekty mají audit uložen bez ohledu na velikost,
• konsolidační celek – mateřská firma, která sestavuje konsolidovanou závěrku,
• požadavek banky nebo investora – nejde o zákonnou povinnost, ale o smluvní podmínku úvěru či vstupu investora,
• dotace a veřejné zakázky – poskytovatel může ověřenou závěrku vyžadovat.

Dobrovolný audit si někdy objednávají i menší firmy, které chtějí důvěryhodná čísla pro jednání o úvěru. Jak se na takové jednání připravit, popisuje článek jak si připravit podklady pro žádost o úvěr.

Co audit obnáší pro účetnictví firmy

Auditor ověřuje, zda účetní závěrka podává věrný a poctivý obraz o majetku, závazcích a hospodaření. Pro účetní a vedení firmy to v praxi znamená:

1. volbu auditora valnou hromadou, ideálně ještě během roku, za který se audit provádí,
2. účast auditora u inventarizace zásob a majetku ke konci roku,
3. předběžný audit na podzim – kontrola procesů, smluv a vybraných transakcí,
4. závěrečný audit po uzávěrce – ověření zůstatků, konfirmace od bank, odběratelů a dodavatelů,
5. zprávu auditora, která se spolu se závěrkou ukládá do sbírky listin a připojuje k výroční zprávě.

Firma s povinným auditem zároveň sestavuje výroční zprávu, kterou auditor rovněž posuzuje. Termíny pro zveřejnění se tím prakticky posouvají, protože bez zprávy auditora závěrku nelze považovat za kompletní.

Na co se auditoři u menších firem nejčastěji ptají

• doložení inventarizace a rozdílů mezi účetním a skutečným stavem,
• časové rozlišení nákladů a výnosů (dohadné položky, výnosy příštích období),
• opravné položky k pohledávkám po splatnosti,
• správné odpisy a zařazení dlouhodobého majetku,
• transakce se spřízněnými osobami – půjčky jednateli, nájmy od společníka, ceny mezi propojenými firmami.

Kdo má dobře zvládnutou běžnou uzávěrku, obvykle s auditem nemá velké potíže. Co je potřeba hlídat během roku, rozebírá článek jak připravit firmu na účetní závěrku během roku.

Jak se na audit připravit s předstihem

Nejčastější chyba je, že firma zjistí povinnost auditu až při sestavování závěrky – tedy pozdě. Auditor pak nemohl být u inventarizace a ověření je složitější a dražší. Doporučuji:

• sledovat kritéria každý rok při uzávěrce a odhadnout, kam se firma dostane v dalším roce,
• vybrat auditora během roku, jakmile je zřejmé, že kritéria budou překročena podruhé,
• mít v pořádku smlouvy a evidenci majetku – auditor bude chtít vidět podklady, ne jen účetní sestavy,
• uzavírat měsíce průběžně, aby závěrečná uzávěrka nevznikala narychlo,
• počítat s náklady na audit v rozpočtu – cena závisí na rozsahu a kvalitě podkladů.

Zda firma roste do velikosti, kdy se audit stane povinným, je dobré vidět i v pravidelném reportingu. Pokud jej zatím nemáte, inspiraci najdete v článku účetní přehled pro jednatele.

Jak vybrat auditora

Auditorem může být jen auditor nebo auditorská společnost zapsaná v rejstříku Komory auditorů ČR. Při výběru se vyplatí sledovat zkušenost s firmami podobné velikosti a oboru, dostupnost v termínech, které potřebujete, a srozumitelnost komunikace. Dobrý auditor u první zakázky nejdřív projde účetnictví, smlouvy a evidenci majetku a teprve pak nabídne rozsah a cenu. Doporučuji také domluvit, jaké podklady bude chtít a v jakém formátu – ušetří to čas vám i účetní.

Zveřejnění závěrky a sankce

Každá s.r.o. – s auditem i bez něj – musí zveřejnit účetní závěrku ve sbírce listin obchodního rejstříku. Firmy s povinným auditem k ní přikládají zprávu auditora a výroční zprávu. Pokud firma audit mít měla a nemá, závěrka nesplňuje zákonné náležitosti a hrozí pokuta podle zákona o účetnictví. Neověřená závěrka navíc komplikuje jednání s bankou, dodavateli i při účasti ve veřejných zakázkách.

Firmy, které audit nemají, by neměly podcenit ani samotné zveřejnění. Nezveřejněná závěrka je častým důvodem výzev rejstříkového soudu a problémů například při likvidaci s.r.o., kdy se chybějící roky musí doplnit.

Audit a daňové přiznání

Povinnost auditu má vliv i na daň z příjmů. Poplatník, který má povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, může podat daňové přiznání v prodloužené lhůtě, tedy později než ostatní firmy. Důvodem je, že přiznání vychází z ověřené závěrky. Přesný termín si ověřte pro konkrétní rok; obecný postup popisuje článek daňové přiznání s.r.o. (DPPO) krok za krokem.

Shrnutí

Malá s.r.o. audit zpravidla mít nemusí. Povinnost vzniká, když firma ve dvou po sobě jdoucích obdobích překročí alespoň dvě ze tří kritérií – aktiva, obrat a počet zaměstnanců. Klíčem je sledovat čísla včas, vybrat auditora během roku a mít uzávěrku v pořádku. Při vedení účetnictví online hlídám velikostní kritéria každý rok a upozorním vás dřív, než povinnost nastane. Pokud řešíte růst firmy a nevíte, zda se vás audit týká, napište mi a podíváme se na vaše čísla.