Půjčka od společníka a půjčka společníkovi v s.r.o.

Půjčka od společníka je nejjednodušší způsob, jak dostat do s.r.o. peníze bez navyšování základního kapitálu, a půjčka společníkovi zase způsob, jak mu peníze z firmy dočasně poskytnout. Oba směry jsou legální, ale každý má svá pravidla. Půjčku je vhodné sjednat písemně, s jasnou splatností a s úrokem v obvyklé výši, nebo vědomě bezúročně. U půjčky od společníka firmě se řeší hlavně daňová uznatelnost úroků, u půjčky společníkovi riziko, že ji finanční úřad posoudí jako skrytý podíl na zisku.

Půjčka od společníka firmě

Nové s.r.o. mají často symbolický základní kapitál a na začátku potřebují peníze na provoz. Nejčastějším řešením je, že společník firmě peníze půjčí. Firma pak eviduje závazek vůči společníkovi a postupně ho splácí, když má volné prostředky.

Smlouva o zápůjčce

Smlouva nemusí být ze zákona písemná, ale písemnou formu silně doporučuji. Měla by obsahovat:

• výši zápůjčky a způsob jejího poskytnutí (převodem na firemní účet),
• splatnost, případně splátkový kalendář nebo splatnost na výzvu,
• úrok, nebo výslovné ujednání, že zápůjčka je bezúročná,
• podpisy obou stran – u jediného společníka a jednatele v jedné osobě je potřeba dbát na pravidla pro jednání se sebou samým.

Peníze posílejte vždy bankovním převodem s jasnou zprávou pro příjemce. Hotovostní vklady do pokladny se dokládají hůř a přidávají práci při kontrole.

Úroky a daně

U úroků z půjček od spojených osob, kam společník patří, platí omezení. Daňově uznatelné jsou jen v rozsahu, v jakém poměr těchto úvěrů a zápůjček k vlastnímu kapitálu firmy nepřekračuje zákonný limit (takzvaná nízká kapitalizace). Úrok navíc musí odpovídat ceně obvyklé, tedy úroku, který by si sjednaly nezávislé strany. A u úroků placených fyzickým osobám, které nejsou podnikateli, se náklad zpravidla uplatní až v období, kdy je úrok skutečně zaplacen.

U malých firem proto často volíme bezúročnou zápůjčku – je jednoduchá a nevznikají z ní daňové otázky na straně společníka. Pokud chcete úrok, spočítáme, jaká část bude daňově uznatelná.

Myslete také na to, že půjčka společníka je skutečný dluh firmy. Pokud by se firma dostala do potíží, společník se jako věřitel řadí mezi ostatní věřitele a v insolvenčním řízení mohou být jeho nároky oproti ostatním znevýhodněny. Proto je dobré zvážit, zda peníze firmě raději nepůjčit jen na dobu nezbytně nutnou, nebo zda nevolit vlastní kapitál.

Příplatek mimo základní kapitál jako alternativa

Místo půjčky lze firmě poskytnout i příplatek mimo základní kapitál. Ten se stává vlastním kapitálem firmy, zlepšuje rozvahu (například pro banku při žádosti o úvěr) a nezvyšuje zadlužení. Na rozdíl od půjčky ho ale nelze jednoduše „splatit“ – vrací se podobným postupem jako podíl na zisku. Výběr mezi půjčkou a příplatkem je dobré udělat už při založení s.r.o..

Půjčka firmy společníkovi

Opačný směr je citlivější. Peníze ve firmě nepatří společníkovi, i když je jediným vlastníkem. Pokud si je vezme, musí jít o řádně sjednanou zápůjčku, jinak hrozí několik problémů najednou.

Rizika

• Skrytý podíl na zisku. Pokud se půjčka nesplácí, splatnost se stále odkládá nebo chybí smlouva, může ji finanční úřad posoudit jako výplatu zisku a doměřit srážkovou daň.
• Převodní ceny. Bezúročná nebo podúročená půjčka spojené osobě může vést k tomu, že správce daně upraví základ daně firmy o rozdíl oproti obvyklému úroku.
• Korporátní pravidla. Zákon o obchodních korporacích klade na půjčky jednatelům a společníkům požadavky, zejména obvyklé podmínky a případné informování nebo souhlas valné hromady. Pokud by půjčka ohrozila schopnost firmy platit závazky, jednatel riskuje osobní odpovědnost.
• Vztah s bankou. Vysoká pohledávka za společníkem v rozvaze vypadá pro banky a obchodní partnery nedobře.

Jak ji nastavit správně

1. Písemná smlouva o zápůjčce s pevnou splatností.
2. Úrok v obvyklé výši, který firma zdaní jako výnos.
3. Převod z firemního účtu na účet společníka, ne výběry hotovosti.
4. Skutečné splácení podle smlouvy.
5. Rozhodnutí nebo informování valné hromady podle zákona a společenské smlouvy.

Pokud si společník potřebuje z firmy vzít peníze trvale, je čistším řešením odměna jednatele nebo výplata podílu na zisku. Postup výplaty dividendy vysvětluje článek výplata podílu na zisku z s.r.o..

Příklad z praxe

Společník založí s.r.o. se základním kapitálem 1 000 Kč. Na nákup vybavení a první měsíce provozu firmě půjčí 300 000 Kč na základě písemné bezúročné smlouvy se splatností na výzvu. Firma eviduje závazek vůči společníkovi. Ve druhém roce, kdy už má dostatek peněz, vrátí společníkovi 100 000 Kč. Tato splátka pro něj není příjmem a nezdaňuje se. Pro firmu není nákladem, jen se sníží závazek.

O rok později si společník potřebuje půjčit 200 000 Kč na koupi auta pro soukromé účely. Firma mu je půjčí na základě písemné smlouvy se splatností dva roky a s úrokem v obvyklé výši. Firma úrok zdaňuje jako výnos a společník půjčku podle smlouvy splácí. Kdyby místo toho peníze jen převedl bez smlouvy a nesplácel, hrozilo by posouzení jako skrytý podíl na zisku.

Půjčka od rodinného příslušníka nebo jiné blízké osoby

Podobně jako společník může firmě půjčit i jiná fyzická osoba, například manžel nebo rodič společníka. Pravidla jsou obdobná: písemná smlouva, převod přes banku, úrok v obvyklé výši nebo bezúročně. I tito věřitelé mohou být z daňového pohledu spojenými osobami, takže se na ně vztahují stejná omezení u úroků. Úrok, který dostanou, zdaňují ve svém daňovém přiznání.

Neformální „půjčky“: soukromé platby z firemního účtu

Nejčastěji nevznikají půjčky společníkům vědomě, ale nedopatřením: jednatel zaplatí firemní kartou soukromý nákup, vybere hotovost na osobní výdaje nebo si převede peníze „na chvíli“. V účetnictví z toho vzniká pohledávka za společníkem, kterou je potřeba vyrovnat – vrácením peněz, započtením proti odměně nebo podílu na zisku. Pokud zůstává pohledávka dlouho otevřená, rizika jsou stejná jako u neformální půjčky. Jak tomu předejít, popisuje článek jednatel a firemní výdaje.

Půjčky společníka v účetnictví a výkazech

Závazek vůči společníkovi i pohledávka za ním se v účetnictví vedou odděleně od běžných dodavatelů a odběratelů. Na konci roku je potřeba zůstatky odsouhlasit se smlouvami a doúčtovat naběhlé úroky, i když ještě nebyly zaplaceny. V rozvaze se pak objeví jako závazky nebo pohledávky ke spojeným osobám. Banky a leasingové společnosti tyto položky při posuzování firmy sledují, proto je dobré mít k nim připravenou smlouvu i přehled splátek. Jaké podklady banka obvykle chce, popisuje článek jak si připravit podklady pro žádost o úvěr.

Pravidelný přehled o tom, kolik firma dluží společníkovi a kolik společník firmě, by měl mít každý jednatel po ruce – nejlépe jako součást měsíčního účetního přehledu pro jednatele.

Shrnutí

Půjčka od společníka firmě je běžná a jednoduchá, zejména bezúročná; u úročené je potřeba hlídat limity daňové uznatelnosti a společník zdaní úroky. Půjčka firmy společníkovi musí mít písemnou smlouvu, obvyklé podmínky a skutečné splácení, jinak hrozí skrytý podíl na zisku. Smlouvy, úroky i zůstatky pohlídám v rámci služby vedení účetnictví pro s.r.o. Pokud řešíte financování firmy, ozvěte se mi.