Nemoc zaměstnance: náhrada mzdy, eNeschopenka a co hlídat

Při nemoci zaměstnance platí zaměstnavatel za prvních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti náhradu mzdy ve výši 60 % redukovaného průměrného hodinového výdělku, a to od prvního dne, za každý pracovní den a svátek, kdy by jinak pracoval. Od 15. dne vyplácí zaměstnanci nemocenské správa sociálního zabezpečení. O neschopence se zaměstnavatel dozví elektronicky přes eNeschopenku, zaměstnanec mu ale má nemoc oznámit i sám, bez zbytečného odkladu. V prvních 14 dnech může zaměstnavatel kontrolovat dodržování režimu a při porušení náhradu snížit nebo neposkytnout.

Kdo platí co a kdy

Náhrada mzdy přísluší jen tehdy, když zaměstnanec splňuje podmínky nároku na nemocenské, tedy je účasten nemocenského pojištění. U běžného pracovního poměru to platí vždy, pokud výdělek dosahuje rozhodného příjmu. U dohod je to složitější – viz níže.

Náhrada mzdy se nepočítá za kalendářní dny, ale za zameškané hodiny podle rozvrhu směn. Pokud zaměstnanec pracuje v nerovnoměrných směnách, dostane náhradu za směny, které mu v prvních 14 dnech připadly.

Jak se počítá náhrada mzdy v roce 2026

1. Zjistěte průměrný hodinový výdělek z předchozího kalendářního čtvrtletí.
2. Výdělek zredukujte: do první hranice se započítá 90 %, mezi první a druhou hranicí 60 %, mezi druhou a třetí 30 %, nad třetí hranicí se k výdělku nepřihlíží.
3. Z redukovaného výdělku vypočtěte 60 %.
4. Výsledek vynásobte počtem zameškaných pracovních hodin v prvních 14 dnech.

Hodinové hranice se odvozují z denních redukčních hranic pro nemocenské (pro rok 2026 jsou 1 633 Kč, 2 449 Kč a 4 897 Kč) vynásobením koeficientem 0,175. Mění se každý rok, proto je na začátku roku vždy zkontrolujte ve mzdovém programu.

Příklad z praxe

Prodavačka má průměrný hodinový výdělek 350 Kč, pracuje 8 hodin denně od pondělí do pátku a je nemocná 12 kalendářních dnů. Z toho připadá na pracovní dny 8 směn, tedy 64 hodin.

• redukce: 285,78 × 90 % = 257,20 Kč, plus (350 − 285,78) × 60 % = 38,53 Kč, celkem 295,73 Kč,
• náhrada za hodinu: 295,73 × 60 % = 177,44 Kč,
• náhrada celkem: 64 × 177,44 = 11 356,16 Kč.

Zaměstnankyně tedy dostane zhruba polovinu toho, co by si vydělala, kdyby pracovala (64 × 350 = 22 400 Kč). Náhrada mzdy se zdaňuje zálohou na daň, ale nepodléhá pojistnému na sociální a zdravotní pojištění. U zaměstnavatele je daňovým výdajem.

Zaměstnavatel může dobrovolně poskytnout vyšší náhradu, pokud ji sjedná ve smlouvě nebo stanoví vnitřním předpisem. Nesmí ale převýšit průměrný výdělek.

eNeschopenka: co uvidíte a co musíte udělat

Lékař zadává pracovní neschopnost elektronicky a správa sociálního zabezpečení o ní informuje zaměstnavatele. Zaměstnanec už nemusí nosit papírový díl neschopenky. V praxi to vypadá takto:

• Informace o vzniku a ukončení neschopnosti najdete v elektronických službách ČSSZ, případně je přebírá mzdový program. Hlídejte je hlavně kvůli plánování směn.
• Zaměstnanec má povinnost oznámit vám nemoc sám, telefonem, e-mailem nebo zprávou, bez zbytečného odkladu.
• Trvá-li neschopnost déle než 14 dní, předává zaměstnavatel správě sociálního zabezpečení elektronicky podklady potřebné k výplatě nemocenského. Od dubna 2026 se řada údajů o zaměstnancích hlásí v rámci jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele.
• Účetní potřebuje vědět o každé neschopnosti v daném měsíci, nejlépe s docházkou. Náhrada mzdy se vyplácí v nejbližším výplatním termínu.

Kontrola dodržování režimu

V prvních 14 dnech může kontrolu provést zaměstnavatel, později ji provádí správa sociálního zabezpečení. Zaměstnavatel smí ověřit, zda se zaměstnanec zdržuje na adrese uvedené pro dobu neschopnosti a zda dodržuje povolené vycházky. Do bytu vstupovat nesmí. Vycházky povoluje lékař, nejvýše na 6 hodin denně v době od 7 do 19 hodin.

O kontrole a zjištěném porušení sepište písemný záznam (kdo, kdy, kde, co zjistil, případně svědek). Podle závažnosti porušení pak můžete náhradu mzdy snížit nebo neposkytnout. Pokud ale za totéž porušení dáte zaměstnanci výpověď, náhradu krátit nelze.

Nemoc u dohod a zvláštní situace

U dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti přísluší náhrada za stejných podmínek jako u pracovního poměru, ale jen pokud je zaměstnanec v daném měsíci nemocensky pojištěn. Pro rok 2026 to znamená:

• DPP – odměna alespoň 12 000 Kč za kalendářní měsíc,
• DPČ – odměna alespoň 4 500 Kč za kalendářní měsíc.

Pokud je odměna nižší, nárok na náhradu ani na nemocenské nevzniká. Podrobněji se dohodám věnuje článek DPP a DPČ v praxi.

Další situace, které se v praxi objevují:

• Nemoc během dovolené – dovolená se přerušuje a dny neschopnosti se jako dovolená nečerpají. Jak se dovolená počítá, vysvětluje článek dovolená v hodinách.
• Pracovní úraz – náhrada mzdy se počítá stejně, ale k ní mohou vzniknout další nároky z odpovědnosti zaměstnavatele. Úraz hlaste pojišťovně, u které máte zákonné pojištění odpovědnosti.
• Výpověď a nemoc – v době pracovní neschopnosti zaměstnanci zpravidla nelze dát výpověď (ochranná doba). Zrušit pracovní poměr ve zkušební době nelze v prvních 14 dnech neschopnosti.
• Exekuce – z náhrady mzdy se srážky provádějí stejně jako ze mzdy, viz článek exekuce zaměstnance a srážky ze mzdy.

Co předat účetní, když zaměstnanec onemocní

Aby byla náhrada mzdy spočítaná správně a včas, potřebuje mzdová účetní za každý měsíc:

1. datum začátku a případně konce neschopnosti (stačí informace z eNeschopenky nebo od zaměstnance),
2. rozvrh směn, které zaměstnanec kvůli nemoci zameškal, hlavně u nerovnoměrné pracovní doby,
3. docházku za odpracovanou část měsíce, včetně přesčasů a příplatků,
4. záznam o kontrole režimu, pokud jste ji prováděli a chcete náhradu krátit,
5. informaci, zda jde o pracovní úraz nebo nemoc z povolání.

Neschopnost přes konec měsíce se rozdělí: náhrada za dny v prvním měsíci se vyplatí s jeho mzdou, zbytek v dalším měsíci. Pokud si předávání podkladů teprve nastavujete, pomůže článek jak funguje spolupráce s účetní. Nemocnost má i dopad na náklady firmy – u malého týmu může dvoutýdenní výpadek jednoho člověka znamenat přesčasy ostatních, které je třeba zaplatit s příplatkem. Plánování mzdových nákladů rozebírá článek mzdové účetnictví u malé firmy.

Nejčastější chyby při nemoci zaměstnance

• Náhrada za kalendářní dny místo za zameškané pracovní hodiny podle rozvrhu.
• Staré redukční hranice – v lednu se zapomene na aktualizaci pro nový rok.
• Průměrný výdělek z nesprávného čtvrtletí – platí výdělek z předchozího kalendářního čtvrtletí.
• Náhrada u nepojištěné dohody – u DPP pod 12 000 Kč měsíčně nárok nevzniká.
• Odvod pojistného z náhrady – náhrada se zdaňuje, ale pojistné se z ní neplatí.
• Účetní se o nemoci dozví pozdě – a mzda se pak musí opravovat zpětně.
• Krácení náhrady bez záznamu – bez písemného záznamu o kontrole se snížení náhrady těžko obhajuje.

Shrnutí

Při nemoci zaměstnance platíte prvních 14 dní náhradu mzdy ve výši 60 % redukovaného průměrného výdělku za zameškané pracovní hodiny, od 15. dne přebírá výplatu nemocenského správa sociálního zabezpečení. Hlídejte aktuální redukční hranice, pojištění u dohod a včasné předání informací účetní. Co dalšího obnáší měsíční mzdová agenda, najdete v článcích co obsahuje zpracování mezd a první zaměstnanec a povinnosti zaměstnavatele. Náhrady mzdy, nemocenské podklady i hlášení zpracovávám v rámci online zpracování mezd a účetnictví. Pokud si nejste jisti výpočtem u konkrétního zaměstnance, napište mi.

Obsah vytvořený s pomocí AI. Při přípravě článku jsme využili umělou inteligenci (AI) a před zveřejněním prošel redakční kontrolou. Článek má obecný charakter a nenahrazuje individuální daňovou ani účetní radu. Jak používáme AI