Daňová ztráta: jak ji uplatnit v dalších letech

Daňová ztráta vzniká, když jsou daňově uznatelné výdaje nebo náklady vyšší než zdanitelné příjmy. Dobrá zpráva je, že nepropadá hned: ztrátu můžete odečíst od základu daně až v pěti následujících zdaňovacích obdobích a za určitých podmínek i zpětně ve dvou předchozích letech. Podmínkou je, že ztrátu máte řádně vykázanou v daňovém přiznání a vyměřenou finančním úřadem. Platí to pro OSVČ i pro s.r.o., liší se ale detaily.

Kdy daňová ztráta vzniká

Ztráta se objevuje typicky v těchto situacích:

• rozjezd podnikání – první rok je plný investic do vybavení, webu nebo zásob, zatímco příjmy teprve nabíhají,
• velká investice – nákup stroje, rekonstrukce provozovny nebo odpisy nového majetku,
• výpadek zakázek – sezónní výkyvy, ztráta klíčového odběratele, dlouhá nemoc,
• odpisy pohledávek nebo tvorba opravných položek u s.r.o.

Pozor na rozdíl mezi účetní a daňovou ztrátou. U s.r.o. může být účetní výsledek záporný, ale daňový základ po připočtení nedaňových nákladů kladný, nebo naopak. Pro uplatnění v dalších letech je rozhodující daňová ztráta vyměřená v přiznání. Podobně u OSVČ v daňové evidenci rozhoduje dílčí základ daně ze samostatné činnosti.

Uplatnění ztráty do budoucna: pět let

Ztrátu lze odečíst od základu daně v kterémkoli z pěti zdaňovacích období následujících po roce, ve kterém vznikla. Můžete ji rozdělit do více let a v každém roce si zvolit, kolik uplatníte, nejvýše však do výše základu daně daného roku. Co se během pěti let neuplatní, propadá.

Ztráta se v přiznání uvádí jako odčitatelná položka. Proto se odečítá dřív než slevy na dani. U OSVČ to znamená, že pokud ztrátou snížíte základ daně až na nulu, propadne vám v daném roce sleva na poplatníka a další slevy, které nejdou přenést. Často je proto výhodnější uplatnit ztrátu jen v takové výši, aby zbyl základ daně, ze kterého vyjde daň právě pokrytá slevami. Zbytek ztráty se přesune do dalšího roku. Jak slevy a odpočty fungují, vysvětluje článek slevy na dani a odčitatelné položky pro OSVČ.

Příklad: jak ztrátu rozložit, aby nepropadla sleva

Ilustrativní příklad pro OSVČ bez dětí: v minulém roce vznikla ztráta 300 000 Kč, letos je základ daně 400 000 Kč. Kdyby OSVČ uplatnila celou ztrátu, základ daně klesne na 100 000 Kč, daň 15 % činí 15 000 Kč a sleva na poplatníka ve výši 30 840 Kč ji vynuluje. Zhruba polovina slevy ale zůstane nevyužitá a propadne.

Výhodnější je uplatnit letos jen 194 400 Kč ztráty. Základ daně pak činí 205 600 Kč, daň 30 840 Kč a sleva ji pokryje přesně. Daň je stejně nulová, ale zbylých 105 600 Kč ztráty se přenese do příštího roku a ušetří další daň. Při dětech, slevě na manželku nebo jiných položkách se výpočet mění, proto ho je potřeba udělat pro každé přiznání zvlášť. Částky slev si ověřte pro příslušný rok.

Zpětné uplatnění ztráty

Od roku 2020 umožňuje zákon ztrátu uplatnit i zpětně ve dvou zdaňovacích obdobích, která bezprostředně předcházejí roku vzniku ztráty. Zpětné uplatnění je omezené zákonným limitem (30 milionů Kč), takže se týká prakticky všech malých podnikatelů. Postup je takový:

1. podáte řádné přiznání za ztrátový rok,
2. za předchozí rok nebo dva podáte dodatečné daňové přiznání, ve kterém ztrátu uplatníte jako odčitatelnou položku,
3. finanční úřad vám vrátí přeplatek na dani, který tím vznikne.

Zpětně i dopředu lze stejnou ztrátu uplatnit jen jednou. Pokud část využijete zpětně, do dalších let se přenáší jen zbytek, a to stále v rámci stejné pětileté lhůty.

Zpětné uplatnění pomáhá zejména s cashflow: peníze dostanete zpátky dřív, než byste je ušetřili v budoucích letech. Vyplatí se zvážit, pokud jste v předchozích letech platili vyšší daň a ztrátový rok je výjimkou.

Daňová ztráta u OSVČ

U fyzických osob se ztráta posuzuje podle druhu příjmů. Ztrátu ze samostatné činnosti (§ 7) lze započíst proti dílčím základům z nájmu (§ 9), kapitálového majetku (§ 8) a ostatních příjmů (§ 10), ale nikoli proti příjmům ze zaměstnání (§ 6). Pokud jste zároveň zaměstnaní a podnikáte se ztrátou, mzda zůstává zdaněná a ztráta se přenese do dalších let.

Dále platí:

• Výdajový paušál ztrátu nevytvoří. Paušál se počítá procentem z příjmů, takže výdaje nikdy nepřevýší příjmy. Pokud plánujete ztrátový rok, je potřeba uplatňovat skutečné výdaje a vést daňovou evidenci. Porovnání najdete v článku paušální výdaje, nebo skutečné výdaje.
• Přechod mezi paušálem a skutečnými výdaji během pětiletého období ztrátu nemaže, ale vyžaduje úpravy základu daně. Před přechodem je dobré to propočítat.
• Paušální daň ztrátu neumožňuje uplatnit. V roce, kdy jste v paušálním režimu, se přiznání nepodává, takže tento rok se počítá do pětileté lhůty, ale ztrátu v něm nevyužijete.
• Pojistné se ztrátou neklesá pod minimální vyměřovací základ. Ztráta snižuje jen daň.

Daňová ztráta u s.r.o.

U obchodní společnosti se ztráta vykazuje v přiznání k dani z příjmů právnických osob a uplatňuje se obdobně. Navíc platí dvě specifika:

• Změna vlastníků. Pokud dojde k podstatné změně ve složení osob, které se podílejí na kapitálu nebo kontrole firmy, lze ztrátu z minulých let uplatnit jen při splnění tzv. testu stejné činnosti. Před prodejem podílu je proto dobré prověřit, zda ztráta nepropadne.
• Přeměny společnosti. Při fúzi nebo rozdělení se ztráta převádí jen za zákonných podmínek.

Pro s.r.o. je také důležité vědět, že ztrátový výsledek se promítá do účetní závěrky a vlastního kapitálu. Souvislosti popisují články účetní závěrka u malé firmy a daňové přiznání s.r.o. krok za krokem.

Podmínky, bez kterých ztrátu neuplatníte

• Podané přiznání za ztrátový rok. Ztráta musí být vyměřena. Pokud přiznání nepodáte, ztráta oficiálně neexistuje.
• Doložitelné výdaje. Při kontrole musíte prokázat výdaje, ze kterých ztráta vznikla, i když jsou několik let staré. Doklady proto archivujte po celou dobu, kdy ztrátu uplatňujete, a ještě po dobu, kdy může finanční úřad daň doměřit.
• Správné uvedení v přiznání. V dalších letech uvádíte, z kterého roku a v jaké výši ztrátu uplatňujete.

Zákon počítá s tím, že u roků, kdy se ztráta uplatňuje, se prodlužuje i lhůta pro stanovení daně za rok vzniku ztráty. Ztrátové roky jsou proto častým předmětem prověřování. Podklady ke ztrátovému roku proto mějte uspořádané a připravené k předložení. K délce archivace se vyjadřuje článek jak dlouho archivovat účetní doklady.

Shrnutí

Daňovou ztrátu odečtete od základu daně až v pěti následujících letech, případně zpětně ve dvou předchozích prostřednictvím dodatečného přiznání. U OSVČ ztráta nevznikne při paušálních výdajích a nejde započíst proti mzdě, u s.r.o. je potřeba hlídat změny vlastníků. Rozložení ztráty do let tak, aby nepropadly slevy, je typická věc, kterou s klienty plánuji v rámci běžného vedení účetnictví. Pokud máte za sebou ztrátový rok, ozvěte se a spočítáme nejvýhodnější postup.

Pravidla pro uplatnění ztráty se mohou měnit – před podáním přiznání si ověřte aktuální znění zákona o daních z příjmů.